Seznam vrcholů

    Vrchol č.1 - Přístřešek Veselský chlum - 578 m.n.m.
                    49.4071331N, 16.3843225E

Jedinečná ukázka tradičního obdělávání chudých kamenitých půd je vrcholový hřbet Veselského chlumu (578 m), nacházející se nad obcí Veselí u Lomnice. Zachovala se zde malebná mozaika políček, sadů, pastvin a květnatých travinobylinných lad, místy rozčleněná rovnými zídkami z plochého rulového kamení. Toto krajinářsky velice cenné území bylo vyhlášeno za přírodní památku v roce 1990. 

                      Vrchol č.2. - Bradlo, 672 m.n.m.
                           49.1526814N, 15.3627031E

Bradlo se nachází na kopci nad obcí Olší. Dá se snadno najít, neboť právě z Olší tam vede modrá turistická trasa, která dále pokračuje na Hradisko. Na Bradle se možná potkáte s horolezci. Na vrcholové skále - skalní věži je velké množství lehčích zajištěných nebo snadno zajistitelných cest.

                        Vrchol č.3. - Tisůvka - 800 m.n.m.
                            49.6519617N, 15.9492900E 

Skalní hradba na hřbetu Tisůvky a okolní balvanité sutě jsou pozůstatkem procesů intenzivního mrazového zvětrávání hornin ve starších čtvrtohorách.Skalní útvar na výrazném hřbetu okraje Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován na pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika. Souběžným ústupem mrazových srubů vznikla skalní hradba s délkou 58 a výškou až 15 m, rozdělená úzkou průrvou. Povrch stěn je místy modelován výklenky a voštinami, na temeni se nachází dvě zvětráváním vytvořené skalní mísy. Kolem skal je vytvořena rozsáhlá kryoplanační terasa s balvanitým pokryvem a mělkými ochrickými půdami. 

       Vrchol č.4. - Kamenný kruh Druidů - 717 m.n.m.
                          49.2681197N, 15.2781872E

Novodobá replika megalitické stavby byla postavena v roce 2014 jako největší kromlech v České republice. Nachází se nedaleko resortu sv. Kateřina a slouží nejen jeho návštěvníkům v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví.Kamenný kruh o průmětu 34 m tvoří 33 menhirů. Prostřední kámen se nachází 717 m n. m. a prochází jím evropské rozvodí. 

   Vrchol č.5. - Menhir na Mandlově kopci, 524 m.n.m.
                          49.5521161N, 15.5479592E

Na okraji Lípy se nachází Mandlův kopec, kde je Menhir a Boží muka z r. 1780 jako upomínka prvního roku nastoupení na trůn císaře Josefa II., vydání tolerančního patentu a zrušení nevolnictví. 

       Vrchol č.6. - Meteorologická stanice Svratouch
                                        735 m.n.m.
                           49.7352242N, 16.0341931E

Profesionální meteorologická stanice ČHMÚ u Svratouchu byla na vrchu Otava postavena v roce 1951, nepřetržitý celodenní provoz byl zahájen v roce 1971. Z odlesněného vrcholu budete mít krásný výhled na Svratku a hlavní hřeben Žďárských vrchů.

Vrchol sedla tvoří současně rozhraní dvou geomorfologických celků s názvy Hornosvratecká vrchovina (vrchol Otava) a Železné hory (vrchol U oběšeného).

Po hřbetnici od vrcholu probíhá rozvodnice hlavního evropského rozvodí Labe - Dunaj (úmoří Severního moře a Černého moře)

          Vrchol č.7. - Na Jedli - Partyzánský památník
                                      728 m.n.m.
                      49.5953525N, 16.2815069E 

Nad malebnou obcí Veselí u Dalečína na nejvyšším bodě zvaném Na jedli (727 m) se nachází obludný relikt komunismu - betonový památník partyzánského hnutí zbudovaný zde v 80. letech minulého století. Jedná se o tři různě vysoké betonové pylony s vlysy znázorňující odbojovou partyzánskou tématiku. V duchu se pokloňte památce osvoboditelů, postavte se k pomníku zády a kochejte se rozhledem.

            Vrchol č.8. Lukásova zpívající lípa - 600 m.n.m.
                              49.7024614N, 16.1752961E 

Romantické místo u chaloupky jak vymalované ve vsi s krásným jménem Telecí. Strom vysoký 18 m je pravděpodobně starý 600 let a váže se k němu několik pověstí. Nejznámější je Jirouškovi, který v období útisku nekatolických církví koncem 18. stol. v dutině stromu přepisoval Nový zákon a při psaní si text zpíval. Lidé, kteří kolem stromu chodili, nikoho neviděli a tak vznikla tato pověst. Druh stromu: lípa velkolistá
Obvod kmene: 1160 cm Výška stromu: 23 m 

    Vrchol č.9. - Zřícenina tvrze Štěměchy - 595 m.n.m.
                        49.1918103N, 15.7167350E

Tvrz je doložena rokem 1378 jako majetek Hechtů z Rosic a v roce 1505 ji získali Brtničtí z Valdštejna a nechali zpustnout. Na místě spatříte okrouhlé tvrziště o průměru asi 50 metrů, zbytky zdiva a vodní příkop. Na tomto místečku se pořádají kulturní akce. 

  Vrchol č.10 - Zřícenina hradu Rabštejn - 350 m.n.m.
                         49.0968522N, 16.1537961E

Hrad byl založen v 1. polovině 14. století páni z Janovic a v roce 1371 byl majetkem markraběte Jana Jindřicha. Počátkem 15. století jej měli v zástavě páni z Jevišovic a Kunštátu a později se dostal do rukou Pernštejnům.
Po husitských válkách se stal sídlem loupežníků, proto byl v roce 1446 vojskem zbořen. Jeho zříceniny jsou volně přístupné po celý rok.

     Vrchol č.11 -  Vyhlídka Hraběcí stolek - 527 m.n.m.
                        49.5494000N, 16.3459000E

Vyhlídka se nachází na skále nad meandrem řeky Svratky. Do roku 1930 zde stála dřevěná rozhledna, kterou zde nechal postavit hrabě František Coudenhove-Honrisch na Kunštátě. Pravděpodobně také proto se vyhlídce dnes říká Hraběcí stolek. Je odsud krásný výhled na zákruty řeky. Dojít sem lze po neznačených polních a lesních cestách. A je zde krásný nový přístřešek - pokud budete plánovat přespání na cestě.

  Vrchol č.12 - Rozhledna Járy Cimrmana - 475 m.n.m.
                       49.6470047N, 16.5119700E

Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana postavená v roce 2007 je součástí naučné stezky " Údolím řeky Svitavy" která začíná za železniční zastávkou Dlouhá. Rozhledna se nachází na hřebenu kopcovitého terénu nad železniční tratí. Věž je celkem 20 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad okolním terénem. Slavnostní otevření se konalo 17. 6. 2007. Z vyhlídkové plošiny je vidět především Březová nad Svitavou a její okolí.

    Vrchol č.13 - Zřícenina kaple sv. Víta - 557 m.n.m.

                        49.1829228N, 15.8502564E

Kapli na vrcholu kopce svatý Vít nechal zbudovat hrabě Rudolf Jindřich ze Schaumburka. Vysvětil ji dne 2. července 1677 jaroměřickým děkanem Janem Aloisem Tomanem; jejím patronem se stal svatý Antonín z Padovy.
Kaple byla postavena v blízkosti tří křížů na upravené okrouhlé vyvýšenině a měla podobu pravidelného osmibokého hranolu. Základy byly z vápence, zdivo cihelné. V prvním patře býval ochoz, na nějž se vstupovalo schodištěm ze všech čtyř světových stran. Střecha byla šindelová, měla tvar kupole a nesla kříž. K jižní straně přiléhal dřevěný přístřešek na sloupech.
Zděná poustevna (poustka) při kapli hostívala jednoho poustevníka, který i spravoval kapli. Hospodařit mohl na dvou políčkách a zahrádce. Mimo to dostával i deputát: potraviny a posléze i dříví a pivo. Za povinnost měli tito poustevníci zvonit Anděla Páně ráno, v poledne a večer, modlit se za kraj a za lidi v něm a hlídat kapli. Cvičeni byli v jaroměřickém klášteře servitů.
Kaple byla zrušena z rozhodnutí císaře Josefa II.

            Vrchol č.14 - Rozhledna Pípalka - 765 m.n.m.                                  49.4036061N, 15.3270381E

V roce 1993 dokončili jako společný projekt Klub českých turistů a česká armáda rozhlednu Pípalku na vrcholu Křemešníku u Pelhřimova.Stojí v nadmořské výšce 765 m. n. m. a vede na ni 205 schodů. Ačkoliv je konstrukce vysoká padesát metrů, lidé se dostanou na plošinu ve výšce čtyřicet metrů. Je tam také silný dalekohled a za příznivého počasí lze zahlédnout hrad Lipnici a Roštejn, vrcholy Čeřínku, Špičáku a Javořice, Žďárské vrchy a dokonce Krkonoše nebo Šumavu.Na Křemešníku mimo rozhlednu stojí kostel, křížová cesta, Větrný zámeček, lanové centrum, lyžařský areál a hotel Křemešník. 

     Vrchol č.15 - Rozhledna Ocmanice - 427 m.n.m.
                     49.2277575N, 16.1175628E

Neobvyklá jehlanovitá konstrukce rozhledny z roku 2004 stojí na neobvyklém místě - na vodojemu. Volně přístupná vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 8 metrů, vrchol stavby dosahuje 15 metrů.

    Vrchol č.16 - Vyhlídková věž Rudíkov - 490 m.n.m.
                           49.2842944N, 15.9468019E

V roce 2014 byla postavena na jižním okraji obce v blízkosti benzinové pumpy volně přístupná vyhlídková plošina, kde se kombinuje kámen, dřevo a kov. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 2,5 m vede točité schodiště s 16 stupni. Výhled je jen do blízkého okolí, a to pouze jižním směrem na Jevišovickou pahorkatinu. Pod vyhlídkou je ještě jedna plošina se samostatným vstupem. 

    Vrchol č.17 - Zřícenina hradu Templštejn - 483 m.n.m.
                        49.3058647N, 16.0380364E 

Templštejn je zřícenina hradu 1,5 km západně od Dolních Heřmanic na ostrohu nad řekou Oslavou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.Nachází se 28 km severovýchodně od jiné zříceniny s názvem Templštejn u Jamolic nad údolím řeky Jihlavy.O hradu je málo dostupných informací. Pravděpodobně byl postaven na přelomu 13. a 14. století templáři, později jej pak získali pánové z Lipé. Čeněk z Lipé 24. dubna 1417 je uváděn na tomto hradě jako ten, kdo má spory se Žďárským opatem. Od první poloviny 16. století je hrad považován za zbořený, přesné informace o zániku nejsou známy, vzhledem k tomu, že nejsou žádné informace o zničení či dobytí hradu, tak se předpokládá že hrad vyhořel či byl jinak poškozen a již nebyl obnoven.Často bývá v průvodcích, mapách atd. zaměňován s jamolickým Templštejnem. Užívaný název Templštejn je novodobý a nemá historický podklad. V místě je lokalita známa především pod názvem Hrad. 

                Vrchol č.18 - Harusův kopec - 748 m.n.m.
                         49.5722606N, 16.0436586E

Harusův kopec (743 m n.m.) je nejvyšší vrchol Křižanovské vrchoviny. Nachází se v okrese Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) mezi Radňovicemi, Jiříkovicemi a Novým Městem na Moravě na území CHKO Žďárské vrchy. Kopec byl pojmenován po svém majiteli z 18. století. Od roku 1920 stála na vrcholu dřevěná turistická chata, ve které byl dne 14. listopadu 1940 byl zatčen gestapem generál Josef Bílý. Chata v roce 1942 vyhořela a již nebyla obnovena. Dnes zde stojí z daleka viditelný televizní vysílač (nepřístupný). Na východním svahu se nachází známá sjezdovka (nejnavštěvovanější na Vysočině) a o kousek dál lyžařský a biatlonový areál u hotelu SKI. Z této strany vede na vrchol také trasa terénního testu zdatnosti. 

         Vrchol č.19 - Muzeum autíček - 595 m.n.m.

                       49.3389828N, 15.6468658E 

Muzeum bylo založeno 10. října 2015, celkem je ve čtyřech patrech zámku vystaveno přibližně 10 000 autíček a jiných starých hraček. Ve sbírkách jsou modely aut vyrobené od roku 1910 do roku 1991, vystaveny jsou modely od výrobců jako jsou Kovodružstvo Náchod (KDN), Igra Praha, Směr Praha, Husch, Šerý, Zbrojovka Vsetín, Koh-i-Noor, Ites a další. Jsou vystaveny například modely mechanické tramvaje, válce, tanku a českých aut. Vystaveny je také elektricky ovládaný tank, francouzská autodráha či nákladní auto Stella. Vystaveny jsou i modely vyrobené v Německu či Rusku.

       Vrchol č.20 - Skalní vyhlídka Prosíčka - 725 m.n.m.

                       49.6436269N, 16.1975325E

Vrch severozápadně od Jimramova s vrcholovými skalisky a nádherným rozhledem k Jimramovu, Vírské přehradě, údolí Fryšávky i ke Sněžnému. Vede sem modrá turistická značka z Jimramova nebo Javorku. Skalní útvar vznikl mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří jej dva mohutné skalní bloky s délkou 55 m a výškou až 17 m, na něž navazuje řada nižších zvětralých výchozů a zbytků skalní hradby. Skalní dominanty vyhledávají k hnízdění vrácné druhy ptáků - sokol stěhovavý, výr velký a krkavec velký.